Když se dnes mluví o zdravotnictví, většinou se mluví o nemocnicích, operacích, urgentních příjmech nebo nedostatku lékařů. Méně se mluví o tom, co přichází potom.
O fázi, kdy už pacient není v akutním ohrožení života, ale ještě není připravený vrátit se domů. O období, kdy se rozhoduje, zda bude znovu chodit, zda bude soběstačný, zda zvládne běžný život.
Právě zde začíná následná péče. A právě zde se dnes odehrává jedna z největších změn moderní medicíny.
Stárnutí populace už není budoucnost, ale současnost. Počet lidí ve velmi vysokém věku v České republice rychle roste a spolu s tím přibývá pacientů, kteří potřebují dlouhodobou léčbu, rehabilitaci a odbornou ošetřovatelskou péči.
Podle zdravotnických statistik se počet lidí starších 85 let v příštích desetiletích více než zdvojnásobí a současně bude výrazně narůstat počet pacientů s chronickými onemocněními a omezenou soběstačností. Odborníci zároveň upozorňují, že kapacity následné a dlouhodobé péče už dnes nestačí a bez jejich rozšíření nebude možné zajistit plynulou návaznost zdravotní péče.
Moderní medicína dokáže zachránit pacienty, kteří by ještě před několika lety nepřežili. To je velký pokrok.
Každý zachráněný pacient ale potřebuje další péči. Bez návaznosti mezi akutní léčbou a následnou péčí by zdravotnický systém nemohl fungovat.
Jedním z nejčastějších omylů veřejnosti je představa, že zařízení následné péče nahrazují rodinu nebo řeší sociální situaci pacientů.
Ve skutečnosti může být pacient přijat pouze tehdy, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje další léčbu, rehabilitaci nebo odborné ošetřování, které nelze zajistit ambulantně ani v domácím prostředí.
Do následné péče přicházejí pacienti po operacích, cévních mozkových příhodách, úrazech, těžkých infekcích nebo při zhoršení chronických onemocnění. Ne proto, že se o ně někdo nechce starat, ale proto, že jejich stav vyžaduje zdravotnickou péči.
Akutní medicína je rychlá a její výsledek je často vidět okamžitě. Operace se podaří, pacient je stabilní, léčba funguje.
Následná péče pracuje jinak. Pacient, který přichází do zařízení následné péče, někdy začíná znovu od začátku. Učí se sedět, vstát, chodit, zvládat běžné denní činnosti.
Zlepšení bývá pomalé. Někdy velmi pomalé. A právě proto je tento obor náročný – odborně i lidsky.
Vyžaduje trpělivost, zkušenost a schopnost vidět pokrok i tam, kde není na první pohled patrný.
Moderní následná péče není práce jednoho lékaře. Je to spolupráce celého multioborového týmu.
Na léčbě se podílejí lékaři, sestry, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, nutriční terapeuti, sociální pracovníci i další zdravotnický personál. Každý pacient potřebuje jinou kombinaci péče a jiný postup léčby.
Koordinace těchto profesí je jedním z důvodů, proč je následná péče odborně náročná a zároveň nenahraditelná.
Následná péče stojí mezi dvěma světy. Není to akutní nemocnice. Není to sociální služba.
Je to navazující zdravotnický obor, který má zajistit, aby léčba skutečně skončila uzdravením, stabilizací nebo návratem do běžného života.
Právě proto bývá někdy nepochopený – nejen veřejností, ale někdy i uvnitř zdravotnictví.
O tom, jak bude pacient žít dál, se často nerozhoduje na operačním sále, ale až v období, kdy je potřeba znovu postavit člověka na nohy.
Právě proto má následná péče v moderním zdravotnictví své pevné místo a její význam bude s ohledem na stárnutí populace dál růst.
Mluvit o ní přesně, bez zjednodušení a bez stereotypů, je dnes důležitější než kdy dřív.
Činžovních domů 139-140
533 54 Rybitví
Recepce: +420 469 779 705
Sociální pracovnice: +420 774 909 078
Jsme tu pro vás: 7:00 - 19:00